Barbora Grečnerová

Letošní hlavní literární ceně v Norsku dominovaly ženy. Norské autorky stále více zajímá svět za hranicemi jejich země a osudy opomíjených či utlačovaných minorit.

Rozvod může být pro dítě stejně traumatizující jako válečný konflikt. Příběh malé Idy, která se s mladšími brášky a taškami plnými věcí přesouvá mezi dvěma byty, s nečekanou syrovostí ukazuje, jak děti prožívají rozpad rodiny. Kniha norské autorky je určená pro společné čtení s rodiči, zdůrazňuje důležitost empatie a také odpovědnost dospělých za jejich často sobecké chování.

Polská novinářka přibližuje život v odlehlých grónských osadách. Přes drsné přírodní podmínky a tragické osudy místních obyvatel se snaží s respektem zachytit autenticitu této části světa a nutí nás zamyslet se i nad vlastními hodnotami.

Norský komiksový román citlivě zachycuje období přerodu z dětství do dospívání, kdy se dívkám začíná proměňovat svět i vlastní identita. V deníku sedmačky Tuvy čteme o prvních láskách, rozpadajících se přátelstvích i hledání sebe sama, což malé čtenářky nejen osloví, ale i uklidní ujištěním, že v těchto pocitech nejsou samy.

Cena Severské rady za literaturu se po devíti letech vrací do Norska a její letošní vítěz, spisovatel a dramatik Niels Fredrik Dahl, může být zajímavým a dosud neobjeveným jménem i pro české nakladatele.

Sugestivní próza norského nositele Nobelovy ceny za literaturu pojednává o neodolatelné přitažlivosti nebezpečí, předčasně nenaplněné lásce i hledání smyslu života.

Svébytná islandská variace na známý příběh o golemovi začíná během druhé světové války a končí v dystopickém Reykjavíku, kde už pro tamní obyvatele není dostatek místa. Ambiciózní trilogie spisovatele Sjóna překračuje hranice žánru, je současně milostným, detektivním i vědeckofantastickým příběhem, ale především oslavou vyprávění jako takového.

Mladí lidé nemají na čtení čas, ještě závažnější ale je, že čtení přestává malé i velké čtenáře bavit, shrnuje poznatky výzkumů posledních let finská odbornice na čtenářskou gramotnost Lotta-Sofia La Rosa. Čtení má přitom pro náš každodenní život i pro rozvoj společnosti zcela zásadní přínos.

Další obrázková kniha Kristin Roskifte je opět plná čísel a ukazuje, že náš svět je stvořen z plánovaných i náhodných setkání, že cestujeme a přesouváme se z místa na místo, abychom se potkávali a poznávali. Všichni jsme totiž obyvateli jedné planety.

V norském Lillehammeru proběhl další ročník největšího literárního festivalu ve Skandinávii. Kromě předních skandinávských i světových autorů a více než tří stovek akcí postavil do centra pozornosti samotné čtení, od něhož nás odvádí přemíra technologií.

Zvídavé děti umějí rodiče potrápit. Třeba když se zajímají o to, proč a jak umíráme. Anna Fiske přináší na všechny všetečné otázky okolo konce života citlivé, ale pravdivé odpovědi. Ke koloběhu života smrt prostě patří.

Hlavní literární cenu v Norsku neprovázelo žádné velké překvapení. Oceněni byli do značné míry již renomovaní autoři a autorky, z nichž je podstatná část známá i českému publiku. I tak ale letošní výběr poroty přináší nejednu inspiraci pro budoucí překlady.

Náměty knih hledá islandská autorka Sigríður Hagalín Björnsdóttir ve své novinářské praxi. V rozhovoru vysvětluje, že fikce jí umožňuje příběhy rozvíjet do míst, kde už fakta nestačí.

Díla zádumčivého norského autora jsou na hony vzdálena literární mainstreamu. Přesto Jon Fosse oslovil svými minimalistickými hrami a mystickými prozaickými díly divadelní režiséry, diváky i čtenáře po celém světě a v neposlední řadě i Švédskou akademii, která mu v roce 2023 udělila Nobelovu cenu za literaturu.

Rozhovor s islandským autorem Jónem Kalmanem Stefánssonem o tom, jak vznikají jeho poetické romány, proč se odehrávají na venkově nebo proč se znovu a znovu noří do hluboké minulosti svých hrdinů.

Ve filozofickém románu se třída sedmáků snaží dokázat svému spolužákovi, že život má význam. Cesta k nalezení významu se ale zvrtne, hrdinové přicházejí o morálku, respekt i přátelství.

Státní cenu za překladatelské dílo za rok 2023 obdržela Jarka Vrbová. Do češtiny převedla více než sedmdesát děl severských autorů.

Parta kamarádů z chudého předměstí krade za války v okupovaném Oslu, co se dá. Dospívat mezi kulkami, hladovět a bát se o své nejbližší není ideální start dospělosti, ale hrdinové nemají na vybranou.

Nobelovu cenu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse.

Šesťačka Ina řekne před celou třídou, že stráví léto ve skvělém resortu někde na jihu. Neodváží se přiznat, že doma nemají na žádnou dovolenou peníze. Nakonec prázdniny přinesou nejen slunění na pláži a nové přátelství, ale také poznání, že není dobré ze sebe dělat někoho jiného, než kým ve skutečnosti jste.

V červenci zavítá v rámci festivalu Měsíc autorského čtení do Česka přes třicet norských autorů. Přinášíme stručného průvodce jmény spisovatelů a spisovatelek a tématy, jimž se současná norská literatura věnuje.

Vášnivý sběratel Polínek se obklopuje všemožnými nalezenými poklady tak dlouho, až mu dojde místo. Potom nezbývá než zapojit fantazii, aby jeho sbírka neskončila v koši. Příběh norské ilustrátorky o tom, že kdo se umí radovat z maličkostí, v životě vyhrává, si získal srdce malých i velkých čtenářů až v Japonsku.

Školní anatomická kostra si užívá zaslouženého důchodu na estonském venkově v domě staršího manželského páru a jejich vnoučat. Každý den přináší nová dobrodružství, nové radosti, ale i starosti, s nimiž mlčenlivý kostlivec Johan pomáhá svým klidem a trpělivostí.

Příběh devatenáctileté svobodné matky žijící na chudém předměstí Osla boří mnohé naše představy o skandinávské společnosti. Odehrávat by se ale mohl i kdekoli jinde v Evropě, protože příkopy mezi sociálními vrstvami jsou podobně hluboké všude.

Norsko je země známá rovným přístupem. Ten je uplatňován napříč všemi oblastmi života a nevyhýbá se ani literatuře, jak dokazuje připravovaný knižní zákon. Pomoci by měl například malým a středním knihkupcům a reguluje i vzrůstající segment audioknih.

Noirová variace na gangsterky a supermanovské příběhy vypráví o tom, jak se rodí superhrdinové i jejich protivníci. Vtipné i poučné vyprávění o věčném boji dobra proti zlu, jenž začíná už na školním hřišti, si najde čtenáře mezi staršími kluky i dospělými.

Poslední román největšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona zavádí čtenáře na zapadlý venkov. Vypravěč, jenž ztratil paměť, se noří do rodinné historie, aby v ní našel sám sebe. Příběhy jeho současníků i předků, plné lásky i zrady, jsou natolik univerzální, že se v nich pozná každý z nás.

Spisovatelka, jež se dokázala vymanit z chudého dělnického prostředí, ale také narkomanka a nepříliš příkladná matka a manželka. Více než čtyřicet let po prvním vydání svět znovu objevuje tvůrčí sílu dánské spisovatelky Tove Ditlevsenové a naléhavost výpovědi v její autobiografické trilogii.

Populárně naučná publikace přibližuje osudy dvou tisíc Čechů, kteří byli za druhé světové války nasazeni na nucené práce v Norsku. Díky nově objeveným pozůstalostem před čtenářem vyvstává plastický obraz toho, v jakých podmínkách Češi daleko na Severu pracovali, ale také jak trávili volný čas ve vzájemné pospolitosti, jež přetrvala až do konce jejich života.

Ve Skandinávii už dávno není pravda, že na vlastní náklady vycházejí jen knihy grafomanů a bizarních pisálků. Potvrzuje to i vítězka prestižní ceny Nordiskråds litteraturpris 2022 Dánka Solvej Balle, propagátorka udržitelné literatury.